Pokud jednou nebudu malovat, nebo dělat jiný umění, bude ze mě žokej. Haha.

Mám se fajn! Sem tam se mračím, ale víc se směju. Se sestřičkou, co je právě ve věku "miluju koně a vždycky budu" jezdíme (snažíme se jezdit) skoro každej den na koních... potom chodíme s bolavejma nožkama túry, plaveme, placatíme se na trávě, lížeme zmrzlinu, nosíme hezký šaty a sukýnky, ale taky hnusný tepláky a tenisky... A ve volných chvílích s maminkou kreslíme (resp. maminka kreslí a já opakuju, jak už nikdy kreslit nebudu a jak mi to nejde... ale občas se mi i něco povede a mám z toho radost. Rozhodně s tím jen tak neseknu, budu bojovat!!). Mějte se fájn.